Na jeden metr čtvereční střechy bylo potřeba až došků, jejichž hmotnost byla až kg. Byla to náročná práce, kterou prováděli specializovaní řemeslníci, doškáři. Slaměné a rákosové došky.

Dobře provedená došková střecha z rákosu vydrží až let. Pokládka probíhá na laťování.

Tloušťka takto poskládané krytiny se pohybuje . Došky si každý hospodář vyráběl převážně sám. Oprava poškozených míst byla jednoduchá a levná. Navíc se rákosová krytina v rámci údržby pouze doplňuje další vrstvou bez nutnosti odstranění krytiny původní. Došky jsou krytina, která zvládne i složité střešní detaily.

Došková krytina je vzdušná a prodyšná. V minulosti bývaly střechy s touto rostlinnou krytinou charakteristické pro celý náš venkov. Bylo to dáno snadnou dostupností materiálu (slámy, rákosu), který souvisel se způsobem hospodaření.

V minulosti naprosto obvyklý tren který se postupně usadil na dně našeho společenského vnímání kvality a moderního vzhledu. Roubená chaloupka s doškovou střechou. Pomyslíte si – takovou už najdeme leda tak někde ve skanzenu nebo v nějaké zapadlé vísce. Dnešní doba však přeje i starým stavebním materiálům. Domy ze slámy, hlíny, konopí,… střechy šindelové či porostlé trávníky…, tak . Zatím je u nás došková střecha spíše luxusní výjimkou.

Abychom mohli obdivovat na nových rodinných domech a vilách kouzelné doškové střechy ze slámy nebo. Po určitém útlumu se do českého stavebnictví opět vrací klasická došková střecha. Před slaměnými došky jsou dnes upřednostňovány došky rákosové.

Rákos je totiž dostupnější, má velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti a splňuje náročné technické normy. Naopak vysoká technická odbornost a vyšší . Došky byly tradičně vyráběny ze slámy, rákosí nebo orobince. Jednotlivá stébla se svazovala do snopů dlouhých asi 1až 1centimetrů. Na pokrytí jednoho metru čtverečního střechy bylo zapotřebí asi došků.

Výrobu došků a pokrývání střech zajišťovali specializovaní řemeslníci – tzv. Stoupající zájem o dřevostavby, ekologické bydlení a přírodní materiály vrací stále víc do centra pozornosti dřevo, ale i doškové a šindelové střechy. Podívejme se podrobněji na .

Pavlicova došková střecha vydrží pětadvacet let. Hroznová Lhota – Udržovat tradici a kulturu dob dávno minulých si vzal za cíl čtyřiačtyřicetiletý František Pavlica z Hroznové Lhoty. V období od června do září objíždí skanzeny v České republice a spolu s partou pomocníků obnovuje doškové střechy starých . Každá došková střecha je ve své podstatě originálem. Její zhotovení je technologicky dosti náročné. Původně se krytina se přivazovala vrbovým proutím nebo měkkým vypáleným, . V Čechách bývalo obvyklé, že došková střecha kryla jako „deka“ jen rovinné střední plochy střechy, zatímco hřeben, okraje, nároží a úžlabí bývala vyskládána z dřevěných šindelů, případně byly okraje podloženy jen prknem.

Někde se vrchní došky, určené pro použití na hřebeni, namáčely („kalily“) do řídké . Sice by bylo možné snopy ošetřit protipožárními nástřiky, ale pak to již není ta pravá došková střecha. Jen pro zajímavost, po určité době stébla ztmavnou a získají patinu. A protože seje lidé snažili ochránit před ohněm, na střechy vysazovali netřesk a věřili, že tato rostlina je ochrání od požáru. Střecha z došků je velmi . Chaloupka patří mezi chráněné kulturní památky.

Když projíždíte obcí, chaloupku nemůžete minout, stojí hned u silnice.