Patří k nim i záhadná umrlčí prkna. Ojedinělý obyčej nikde jinde v České republice neuvidíte. Chalupy zapadané vysokým sněhem, cesty zaváté bílou vánicí a zem.

Svérázný zvyk – umrlčí prkna. Naopak velmi rozšířený je tento obyčej ve většině německých horských vsích a některých českých v oblasti.

Těžký život zapříčiňoval, že lidé umírali poměrně záhy. Mnoho rodin postihlo neštěstí v . Jedním z nich jsou i umrlčí prkna. Aspoň lidé tomu věří a opracované, zdobené kusy dřeva po pohřbu umisťují na čestná místa – nejčastěji na rozcestí či ke kapličce, kde jsou zabodnuty do země. Umrlčí prkna jsou s nebožtíky úzce spjata a soustřeďují v sobě zvláštní energii. Nikdo se je neopováží zničit, ukrást ani s nimi manipulovat.

Aktuální články na téma umrlčí prkna – Policie Modrava. Dávný šumavský zvyk, co k nám přišel z Bavor.

Nebožtíkovo poslední poležení doma. V každé chalupě měli taková prkna vždycky v záloze. Většina z nás si jich nevšimne. Zbylo jich jen několik, ač bývaly hojným průvodcem na cestě poslední v nehostinných krajích.

Omšelá, zašlá, větry ošlehaná a mrazem vysušená, dešti zmáčená prkna posledního odpočinku. Dokládají velmi starý zvyk související s. Mapa Železná ruda – umrlčí prkna – detailní mapa okolí (základní, turistická, satelitní, panoramatická, atd.), plánování trasy, GPS a mnoho dalšího na mapy. S tímto zvykem se lze setkat všude od náhorní pláně při Furthu přes celý Bavorský les až dolů k Dunaji.

I v železnorudské kotlině se lze všude setkat s umrlčími prkny. Umrlci prkna neboli nemecky Totenbrett, kuriozita s hruzostrasnym jmenem. Slo o bavorsky obycej, ktery na ceskou stranu Sumavy rozsirili koloniste, prichazejici jiz od stredoveku a zejmena od l8. O tomto puvodu vypovidaji stare kroniky a take rozsireni techto prken na bavorske strane Sumavy v . Bezkonkurenčně nejautentičtější příklad šumavské originality vyjadřují legendární umrlčí prkna.

Tato tradice, obestřená aureolou lidové magie, byla typická pro obě strany hraničního pohoří. Stejně jako všude jinde si ani za mrazivých dnů kmotra smrtka nedávala dovolenou. Jednou pracovala usilovněji.

Promnu si oči, ale nepřestává to. Vidím všechno kolem sebe jen v odstínech šedé, jako to bývá na podzim brzy ráno před rozedněním. Všechny ikony barevně zaplanou. Tak jo, barvy vidím, nic se neděje.

Ač to kolem moc nevypadá, civilizace stále existuje, mám . Jakmile zemřelého pochovali, na prkno se napsalo jeho jméno, datum narození aúmrtíatext,kterýobvyklezačínalformulací„Natomtoprkněleželctihodný (počestná). Texty jsou většinou psány německy (ikdyž umrlčí prkna se používala iv české části horské Šumavy), často obsahují prosbu o spasení duše zemřelého, verše či.